Vila Tugendhat

Brno, 1928

Vila je ojedinělým funkcionalistyckým dílem. Vilu navrhl německý architekt Ludwig Mies van der Rohe.
V roce 2002 byla vila zapsána do seznamu UNESCO. Vila se stala památkou UNESCO, protože na dobu, kdy byla navržena byla velice moderní a ojedinělá.

Vila byla navržena na žádost Grety a Fritze Tugendhatových. Manželé v ní obývali pouze do roku 1938, kdy byli jakožto židé nuceni opustit pod hrozbou německé expanze československou republiku. Vila také proběhla několika rekonstrukcemi.

Samotný prostor je tvořen třemi patry, přesto že z pohledu z ulice vila působí jako přízemní jednopodlažní budova. Horní patro obsahuje přijímací halu, oddělené ložnice manželů Tugendhatových (se sociálním zařízením), dva dětské pokoje a pokoj vychovatelky (druhé sociální zařízení) a rozlehlá terasa. K hornímu patru přiléhá také byt správce a garáž pro dvě auta. Konstrukci vily tvoří ocelový skelet, železobetonové stropy a cihelné zdivo. Terasy a schodiště mají travertinové obklady. Nosné pilíře jsou v obytné části chromované.

Prostřední patro sloužilo jako obytná a reprezentativní část. Obsahuje volný prostor náznakově dělený závěsy, jednou dřevěnou půlkruhovou stěnou (oddělující jídelní prostor) a jednou onyxovou stěnou (oddělující pracovní prostor od obývacího). Onyxová stěna má tu jedinečnou vlastnost, že pod určitým úhlem propouští sluneční paprsky a mění se tak její barva; její pořízení bylo velice nákladné - stálo 200 000 korun.

V prostoru, kde se nacházela kuchyň, jsou dnes vystaveny fotografie Fritze Tugendhata dokumentující stavbu a zařízení domu. Právě jeho záliba ve fotografování je důležitým zdrojem původního vzhledu domu, podle kterého rekonstrukce probíhala.

Spodní patro, které v současné době není veřejnosti přístupné, bylo vyhrazeno služebnictvu a technickému zázemí (klimatizace, vytápění). Vytápění prostředního patra bylo na tehdejší dobu pokrokovým - na rozdíl od horního a spodního patra, kde byly normální radiátory, se prostřední patro vytápělo horkým vzduchem, který do něj byl vháněn právě ze spodního technického zázemí průduchy v podlaze a ve stěnách.

Celá stavba domu včetně vybavení a zahrady přišla na 5 milionů korun (přičemž cena průměrného celého domu v té době činila 50 000 korun).

Comment Stream