Nechci slevu zadarmo

Projektové dny s tématem Finanční gramotnost

Den první

Dnes nás čekala exkurze do obchodů. Navštivili jsme celkem 4 obchody v našem okolí - Globus, Tesco, Billa a Kaufland. Ve všech jsme zjišťovali, kolik stojí vždy stejné vybrané výrobky. Už při zběžném pohledu se ukázalo, že cena některých výrobků je téměř stejná. Jak to? Zjišťuje někdo ze zaměstnanců toho kterého obchodu, kolik stojí ten který výrobek u konkurence? Proč se cena skoro neliší? Kdyby obchody byly dál od sebe, byla by cena výrobků jiná? Lišila by se víc? Tyhle otázky nás napadaly, když jsme se vraceli do školy. Snad na některé z nich uslyšíme odpověď při zítřejší exkurzi do centrálního skladu Billa v Modleticích.

Co znamená název našeho projektu?

Tak určitě nemá jen jeden význam. Na jeden, ten skrytější, si určitě během projektu přijdete sami.

Druhý vám řeknu hned - název jsme si vypůjčili z jedné povídky Šimka a Grossmanna, která se jmenuje Exkurze do Zoo. Poslechnout si ji můžete tady. Snad se vám bude líbit.

Den druhý

Dnes jsme navštívil centrální sklad Billa v Modleticích. Cesta tam byla dlouhá a zpátky ještě delší, protože nám ujel autobus a museli jsme pak  hodinu a půl čekat na další.

Co jsme se dozvěděli?

Billa patří do nadnárodní společnosti REWE group - když se podíváte na obrázek loga společnosti, vidíte dvě barvy a podle nich by vás mohlo napadnout, který další obchodní řetězec do této společnosti patří - ano, je to Penny.

S Billou jsou spojeny takzvané privátní značky Clever, Naše bio, Chef menu, Vocílka a My.

Dále jsme se dozvěděli něco o logistice - co se stane, než se výrobek vůbec dostane na pult.

1) Musí dojít k dohodě mezi dodavatelem nebo výrobce a Billou.

2) Objednání zboží do centrálního skladu - objednává disponent

3) Přijmutí zboží do centrálního skladu

4) Uskladnění zboží - na určená místa

5) Kompletace zboží - kompletuje kompletář (rozdíl mezi přijatou paletou a odesílanou paletou je  ten, že na přijímané paletě je jen zboží jednoho druhu, kdežto na odesílané paletě je už více (mnoho) druhů zboží)

6) Expedice zboží

Při prohlídce skladu jsme se přesvědčili, že tam nejsou myši :-), viděli jsme všechno to, o čem jsme před tím jen slyšeli. Vozíky tam jezdí poměrně rychle a do 30. uličky se dává drahé zboží.

Když jsme se vrátili do přednáškové místnosti, dozvěděli jsme se něco o tom, jak se tvoří cena a sleva výrobku. Cena výrobku je hodnota výrobku, kterou zákazník zaplatí u pokladny. Za tvorbu cen je zodpovědné oddělení nákupu. Druhy cen:

  • Standardní - označeny černě
  • Akční - označeny červeně

Leták, ve kterém jsou ceny uvedeny, tvoří nákupčí, který je zodpovědný za vzhled letáku, za ceny v něm uvedené. Musí dodržovat daná pravidla - např. na první straně vždy 4 výrobky, na druhé vždy suché zboží apod.

Tvorba standardních cen:

  • nákupní cena      20,- Kč
  • DPH 14% (20%) 2,80
  • marže  28%       7,10
  • Celkem             29,90

Marže je zisk - platí se z ní zaměstnanci, doprava a pod. Liší se u různých výrobků.

Tvorba akčních cen:

  • standardní cena 29,90
  • Sleva                34%
  • Akční cena        19,90

Výše slevy může být pokaždé různá. Jak vidíte, akční cena nepokryje ani náklady na nákup, natož na povinný odvod státu (DPH). Proto se buď musí dohodnout nižší nákupní cena, nebo zvýšit cena u jiných výrobků. (Už vám dochází, co znamená název našeho projektu?)

Otázky ze včerejška

Ukázalo se, že to co jsme dělali včera my, je také součástí práce nákupčího. Jednou za týden musí zjistit, jaké jsou ceny výrobků v okolních obchodech. Taky s tím má trochu problémy - musí to dělat tajně, nebo najmout (a zaplatit) nějakou firmu. A ano, určitě na to má vliv i vzdálenost obchodů.

Den třetí

Dnes jsme náš projekt ukončili.

Vytvářeli jsme spotřební koš, který je, podle definice uvedené na wikipedia.cz,  v makroekonomii používán pro měření cenové hladiny. Skutečný spotřební koš obsahuje kromě potravin také ceny ostatních služeb, ceny nájmu, elektrické energie, vody, atd. My jsme vytvořili spotřební koš je z potravin.

Pak jsme si na příkladů tří typických rodin ukázali, zda na nakupování potravin zbývá nebo nezbývá v rodinách dost peněz.

Počítali jsme náklady na cestu do jednotlivých obchodů (z prvního dne). Vzdálenost jsme odměřovali z map na internetu s pomocí funkce měření vzdálenosti.

Pak jsme se zaregistrovali na imapbuilder.net a vytvářeli mapy, do kterých jsme zanesli obchode, které jsme ve středu navštívili, zakreslili trasu, kterou jsme jeli a přibližně určili, do kterého obchodu se vyplatí na nákup dojet autem a do kterého ne.