HDR

Přemysl Šťastný

Chrám v Graz

High Dynamic Range je technologie určená pro zachycení scény tak, aby se opravdu podobala tomu, co na daném místě vidíme za podmínek daných osvětlením. Tato technologie umožňuje, na rozdíl od klasických způsobů zpracování snímků, vytvořit větší rozsah expozice mezi nejsvětlejším a nejtmavším bodem na scéně.

Problém pak může nastat při vytváření výsledného obrázku, do kterého bychom teoreticky mohli dát celou expozici, ovšem dnešní monitory stejně jako fotoaparáty (mám samozřejmě na mysli běžné) neumí s takhle "širokou" expozicí pracovat. Normální monitor nedokáže jednu část monitoru osvětlit tak, aby druhá tmavá část monitoru vytvářela spolu s tou první předepsaný kontrast. Jinak řečeno nedokáže běžný monitor ukázat, co bychom tam viděli. Ani to není cílem, jelikož takový kontrast by způsobil bolest hlavy nebo očí, jak tomu bývá třeba jen když si ve tmavém pokoji pustíme podsvícení monitoru na maximum. Technických ošetření tohoto problému je hodně. Při běžném zpracování obrazu se tyto oblasti expozice "přeplácají" černou nebo bílou (tedy ne tak úplně, ale na první pohled tomu tak je). Cílem této technologie je, aby tomu tak nebylo. Zmenšení expozice musí proběhnout trochu víc sofistikovaně než jednoduchým "uříznutím z křivky histogramu". Jednou z metod je například vynechání částí expozice, které se tam téměř nevyskytují, a tam, kde se vyskytují, je posunout do částí expozice, které se na scéně vyskytují hojně. Dále můžeme křivku histogramu "slisovat" do menší.

Pokud se vše podaří, tak máme ve výsledku obrázek, který by měl zachytit velký rozsah expozice, kde by neměla být žádná vybílená ani vyčerněná místa. Chceme-li tohoto dosáhnout, obecně když máme velký rozsah jasů na scéně, tak je vhodné HDR použít. Dále můžeme HDR využít, když máme na scéně nějaké lesklé objekty nebo když si chceme vyrobit omalovánku. Použití této metody zpracování obrazu pro umělecké záměry se velice špatně zobecňují, protože umění samotné je hlavně o originalitě a v tomto konkrétním případě i o hledání dalších použití technologie HDR.

Když jsem výše mluvil výše o HDR, tak jsem měl samozřejmě na mysli na pravé HDR a ne nepravé HDR. Podíváte-li se výše do textu do druhého odstavce, je tam uvedeno, že se oblasti expozice, které jsou příliš tmavé nebo světlé, prostě vynechají a začerní se nebo se vybílí. Není tomu úplně tak. Tyto oblasti se nevyčerní nebo nevybílí, pokud rozdíl jasů není opravdu obrovský. Barvy uvnitř těchto oblastí na scéně jsou vidět, i když příliš tmavé nebo příliš světlé. Nepravých HDR je opravdu velké množství. S újmou na obecnosti můžu prohlásit, že nepravé HDR je, když se pokusíte tyto oblasti scény zachránit tím, že je ztmavíte nebo zesvětlíte. Když na internetu vyhledáte falešné HDR, tak je za falešné HDR považováno všechno, co má podobný výsledek jako pravé HDR, ovšem jiným postupem. A cest, jak toho dosáhnout, je opravdu hodně. Co se týče falešného HDR, tak bych ho doporučil pouze v případech, kdy je fotografie hotová nebo pokud nejsou prostředky k tomu, aby bylo provedeno normální HDR.

Co potřebujeme?

Samozřejmě potřebujeme zařízení, které umí fotit, optimálně s funkcí expozičního bracketingu. Tato funkce usnadní práci, jelikož pořídí automaticky sérii (většinou 3) snímků zachytaje různé části harmonogramu, tedy s různými nastaveními expozičních hodnot, kterou by jsme museli jinak dělat při standardně používaném druhu HDR manuálně. Jako optimální vstupní formát do algoritmů (podporují-li) na vytváření HDR je RAW, tj. opravdu to co fotoaparát vyfotil, bez jakýkoliv softwarových zásahů fotoaparátu samotného, který by se mohl třeba pokusit částečně fotografii upravit falešným HDR nebo vylepšovat barvy. Jpg by se jako vstupní formát mohl promítnout na nekvalitě výsledné fotografie kvůli dříve zmíněným důvodům, ale pro běžného uživatele by jako výstupní formát mohl vystačit.

Stativ se samozřejmě doporučuje a jeho použití se na výsledné fotce promítne, ale běžné algoritmy na vytváření HDR si poradí i fotografiemi vytvářené "pevnou rukou"

Úskalí HDR fotografie

HDR technologie je často vystavována kritice, kvůli častému vytváření "omalovánek" a dalších podivných fotek, namísto jejímu správnému použití. Samozřejmě, může se jednat o umělecký záměr, ale také o chybu fotografa. Nebudu rozebírat, kde se dá udělat chyba...možností je příliš mnoho.

Programy pro zpracování HDR

Zoner Photo Studio - www.zoner.cz/photo-studio/; placený

Adobe Photoshop CS6 - www.adobe.com/cs/products/photoshop.html; placený

fotor.com - www.fotor.com/features/hdr.html; zdarma

Photomatix - hdrsoft.com; zdarma

easyHDR - easyhdr.com; zdarma

Vlastní HDR fotografie

Komentář: Snad výběr fotky, na které jsem, nevadí, hledal jsem první na které nevypadám blbě...moc jich není - ano je to facebook, můžete si rejpnout a i když to moc nevypadá, že to je HDR, tak to je foceno za velmi špatného osvětlení z lampičky - normálně by se monitor lesknul a nebyl by tak výrazně vidět prach

Zdroje

HDR tutorial. In: Bartelme.at [online]. 2009 [cit. 2014-03-06]. Dostupné z: http://bartelme.at/journal/archive/hdr_tutorial

HDR3. In: Bartelme.at [online]. 2009 [cit. 2014-03-06]. Dostupné z: http://bartelme.at/material/hdr/hdr3.jpg

Objevte kouzlo HDR fotografie. In: Zive.cz [online]. 2007 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://www.zive.cz/clanky/objevte-kouzlo-hdr-fotografie/sc-3-a-137139/default.aspx

Jak na HDR fotografie?. In: Kandera.net [online]. 2008 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://kandera.net/blog/?jak-na-hdr-fotografie

Co je HDR?: Dokument 27522 [online]. 2009 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: https://nikoneurope-cz.custhelp.com/app/answers/detail/a_id/27522

High Dynamic Range. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-02-27]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/High_Dynamic_Range

HDR5. In: HDR5 [online]. 2009 [cit. 2014-02-27]. Dostupné z: http://bartelme.at/material/hdr/hdr5.jpg

Comment Stream