Římský válečník vs. Husitký válečník

Vysvětlíme si rozdíli atd.

Římané žili v roce 1453 a husité v roce 1415 což je rozdíl 38 let

Římský válečník

Základní výzbrojí Římského vojáka byla tunika s krátkými rukávy. Dále hrubé ale pevné boty které se nazývali caligae, dále plášť. Základní zbroj byla: přilba, pancíř a štít.

                                                                  VS.

Husický válečník

Husičtí válečníci měli trochu složitější výzbroj.

Husický válečník nosil Železný klobouk dále zelenou nebo červenou sukni, červené nohavice, vysoké boty a světlou košili.

Jako zbraně se zde používali tkzv. chladné zbraně, ke kterým náležely kopí, meče, sudlice a jiné tehdy obvyklé zbraně. K nim se přidružily i palice a pro husitská vojska zvláště charakteristické cepy.

Jejich rozdíl v taktice boje

Husité:

Husitští hejtmani využili ve svůj prospěch hlavně terén a vozovou hradbu. Sedláci byli totiž s vozy zvyklí zacházet z civilního zaměstnání, a tak jejich použití nebyl problém. Bojovník na voze byl pak stejně vysoko jako rytíř na koni a navíc měl krytou větší část těla.

Všichni šli do boje s přesvědčením, že zápasí za spravedlivou věc. Proto také měl husitský chorál "Ktož jsú boží bojovníci" mocný bojový účin a jeho zpěv nejednou obrátil nepřítele na útěk ještě dříve, než došlo k boji. Husitská vojska se řídila zvláštním vojenským řádem, jenž zaručoval dokonalou organizaci a kázeň, kterou nikdy nemohla mít vojska protihusitská, naverbovaná z nejrůznějších končin Evropy a dychtící toliko po válečné kořisti.

                                                               VS.

Římani:

Římská polní armáda čítala většinou kolem 20 000 vojáků, jen zřídka byl tento počet větší. Přesun tak velikého vojska s tažnými zvířaty byl vždy obtížný. Avšak římská armáda dbala na disciplínu a vojáci byli v pochodování vycvičeni a tak mohli denně ujít až 30km. Při přesunu vojsko pochodovalo v určeném pořadí.

Pokud došlo ke kontaktu s nepřítelem, část vojáků začala stavět tábor, poblíž místa, které bylo pro boj nejvýhodnější. K samotné bitvě nemuselo dojít hned, často mohlo uběhnout několik dní, než k ní došlo. Obě strany mohly tábor opustit a po několika hodinách zíráni na sebe se zase vrátit.

Kde žili Husité? V Praze, Táboře a v Hradci Králové.

                                                                 VS.

Kde žili Římané?

Stravování Římanů a Husitů

Stravování Římanů:

Římané se stravovali chlebem (máčeném ve víně), moučnými plackami, hodně ovoce a zeleniny-čekanka, mrkev, celer, cibule (proto se jim říkalo "pojídači listí"). Dále maso hovězí, skopové, nejčastěji vepřové a ryby. Pili víno.

                                                                 VS.

Stravování Husitů:

Stravování husitů bylo skoro stejné jako Římanů ale Husité neměli takový přístup k rybám.

Jedli chléb, pečivo, klobásy, maso (hl. vepřové) a ovoce a zeleninu. Též pili víno.

Konec prezentace. Děkuji za pozornost.

Comment Stream