Hinduismus

Hinduismus je souborné označení pro velké množství náboženských a filozofických směrů, zvyklostí a tradic. Vyznává ho téměř jedna miliarda lidí, hlavně v Indii a v Nepálu, ale i v Bangladéši, Pákistánu a na Srí Lance. Určitým kriteriem příslušnosti k hinduismu je uznávání védských tradic (védy jsou nejstarší duchovní a náboženské spisy na světě z doby před přibližně 5000 lety), i když v praxi se od nich řada pozdějších směrů odchyluje. Obecně lze říci, že hinduismus je velmi různorodé, otevřené a tolerantní náboženství s absencí jediného standardního dogmatu. Cílem hinduisty je konečné duchovní vysvobození z koloběhu života a smrti (mókša). Mezi nejvýznamnější směry hinduismu patří višnuismus a šivaismus.
Česká hinduistická náboženská společnost se hlásí k hinduismu reprezentovanému Pančajati Mahánirvání Akhárou a jejím představitelem Jeho Svatostí mahámandaléšvarem paramhansem svámím Mahéšvaránandou.

Vztah boha s člověkem

Dnes jsou hlavními hinduistickými božstvy Brahma, Višnu a Šiva, jimž se říká „trimurti“ (trojice). Brahma je stvořitel vesmíru (jeho význam značně poklesl pro nejistotu hinduismu o počátcích /víra v neustálé cyklické opakování/), Višnu je udržovatel a ochraňvatel světa a Šiva je ničitel a ploditel. Višnu má různé projevy své dějinné přítomnosti v tomto světě (avatáry-vtělení), z nichž jsou nejznámější Rama a Krišna. Šiva je zase uctíván ve svém falickém symbolu „lingamu“, který naleznete v Indii takřka na každém kroku. Tito dva bohové mají své výlučné ctitele (Višnuisté a Šivaisté). Kromě nich je též velice oblíbené a rozšířené uctívání dynamické síly (šakti) ženské podstaty, která je zastupována oblíbenými bohyněmi (manželky hl. bohů – Sarasvatí, Lakšmí, Parvatí; a temné bohyně ničitelky Durga, Kálí).