Jak z toho ven..? Pomóc..

Zrovna v té době jsem studovala na škole Na Beránku jednou mě paní učitelka poslala na počítače dodělat svůj velký projekt. Když už jsem byla v počítačové místnosti asi s devatenácti počítači vybrala jsem si počítač úplně na konci v levé řadě. Sedla jsem si naproti počítači a zapnula jsem ho. A najednou se objevil velký portál a říkám si pane bože co to je? A zrovna když jsem to dořekla tak mě to vtáhlo do počítače. Náhle jsem se objevila v hře, která se jmenuje Voda a oheň. Chvíli jsem tam byla sama, ale najednou se tam objevila moje nejlepší kamarádka Natálka. A ptala se kde to jsme, jak jsem se tam dostala pomóc. Řekla jsem jí že jsme v hře Voda a oheň. Nebyly jsme z toho dvakrát nadšené, ale co jsme měli dělat že. A pak jsme si všimli že já jsem oheň a Natálka je voda. Natálka se mě ptá co budeme dělat? Já jí smutně řekla: ,, Promiň, ale vůbec netuším."Nejprve jsme se pokoušely rozbít obrazovku, ale pak jsem si vzpomněla na jeden časopis co jsem četla. A tam se psalo bylo to o holce která uvízla také v počítačové hře a že kdyby jsme rozbily obrazovku tak by jsme se už nikdy nedostaly ven. Jsme si řekli že by to nebyl moc dobrý nápad. Najednou jsme slyšely jak někdo kliká na šipky u klávesnice a začali jsme náhle chodit a skákat, nevýhoda byla že nechtěně. Po chvíli jsme se rozhodli že budeme poslouchat šipky ,a  zajímalo nás, co se stane když všechny levely uděláme. "Třeba nás to dostane pryč.,, říká Natálka. Začaly jsme poslouchat šipky u počítače, ale nebylo to jednoduché, protože jsme skoro pokaždé spadly do zelené kyseliny. Naštěstí jsme udělaly všechny levely  bez spadnutí do kyseliny, a dostaly jsme se dostaly z počítače ven. Akorát bylo načase, protože začalo zvonit na hodinu.