Vláda Marie Terezie

                                                               (1740-1780)

  • Po svém nástupu Marie Terezie vedla neúspěšné
  • války o rakouské dědictví (1740 – 1748)
  • V letech 1740 – 1742 vedla první slezskou válku
  • Francie si žádné územní nároky nečinila, jen zaujímala protihabsburský postoj.
  • Roku 1741 byla obsazena Praha, bavorský vládce se nechal korunovat na českého krále (přijala ho asi polovina šlechty).
  • Roku 1742 Marie ztratila Horní a Dolní Sasko ve prospěch Pruska.

V letech 1744 – 1745 vedla druhou slezskou válku; Praha byla znovu v obležení, docházelo k drancování.

Roku 1745 byl uzavřen mír v Drážďanech.

Války ukázaly potřebu reforem. V polovině 18. století Marie Terezie hledá spojence, kterého díky rakouskému státnímu kancléři hraběti Kounici, nachází právě ve Francii. K Rakousku se přidávají i další státy, které se bojí rozpínavosti Pruska (Sasko, Polsko a Rusko).

V letech 1756 – 63 probíhala v Habsburské Evropě, ale také v zámoří (o kolonie) sedmiletá válka. (NO LINK[IN PROGRESS])



Reformy

správní reformy

  • jak má být řízen a spravován stát (základ: centralismus (Vídeň), byrokracie, nejdůležitějším orgánem – direktorium)
  • další státní rada, ministerstvo zahraničí
  • země, které tvořily monarchii, byly označovány jako kolonie (v čele byl úředník dosazený panovníkem – v Čechách purkrabí, na Moravě hejtman)

finanční reformy

  • daně – potřeba na armádu, byrokratický aparát a státní dluh
  • 1741 – 1748 první tereziánský katastr (soupis poddanské půdy – rustikál)
  • 1747 – 1757 druhý tereziánský katastr (soupis panské půdy – dominikál)

hospodářské reformy

  • podpora manufaktur (různé výsady – půjčky,…)
    • začaly vznikat také městské manufaktury (v severních Čechách: bavln. manufaktura (jejím majitelem byl p. Leitenberger)
  • roku 1765 byly zavedeny jednotné míry a váhy, společná (zlatková měna) – později korunová
  • budování silnic (státní silnice)
    • hlavní směr: do Vídně; stavěny na náklady šlechty
    • požadavkem bylo, aby byly sjízdné kdykoliv
    • význam: obchodní, poštovní spojení, doprava osob, vojenské důvody

školská reforma

  • úlohu vzdělávání převzal stát (uvědomění, že negramotnost poddaných je brzdou)
  • roku 1774 byl vyhlášen Všeobecný školní řád – do té doby byl školský systém selektivní a převažovaly v něm vyšší články (university, gymnázia)
  • byla zavedena povinná školní docházka pro děti od 6 do 12 let (ve škole omezen vliv církve)
  • vznikly tři typy škol:
    • tzv. triviální školy (naučit číst, psát, počítat, základy hospodářství, děvčata se učila šít a plést), vyučovalo se v mateřském jazyce
    • tzv. hlavní školy (v krajských městech) – děti se kromě výše uvedeného učily zeměpis, dějepis, latinu, psaní (sloh), kreslení a geometrii; vyučovalo se německy
    • tzv. normální školy (v zemských městech) – příprava na gymnázium ; vyučovalo se v němčině

Líbila se vám Prezentace? Ano/Ne/Možná.

Děkuji za podporu. :)

Please RSVP
0 people are going
Invite Friends
0 going0 maybe0 no
No responses so far. Be the first to respond...

Comment Stream