Chronologie našich planet

Sluneční soustava:

Sluneční soustava je planetární systém hvězdy pojmenovaná Slunce,ve které se nachází i naše domovská planeta Země.Soustavu tvoří 8 planet,více než 3 planety,přes 150 mesíců(především planet Jupiter,Merkur,Uran Neptun) a další menší tělesa jako planetky,komety,meteority apod.Planety obíhají po eliptyckých dráhách kolem Slunce,které je ve společném ohnisku obježných elips.Měsíce obíhají také po eliptyckých dráhách.Sluneční soustava je součástí galaxie známé pod názvem Mléčná dráha.

Merkur:

Merkur je slunci nejbližší a zároveň nejmenší planeta ve sluneční soustavě.Merkur je známí především od časů Sumerů.Je zajímavé,že od řeků dostal dvě jména: Apolo a Hermes.Hérakleitos a Aristarchos se dokonce domnívali,že Merkur a Venuše obíhají okolo slunce a né okolo Země.V římské mytologii je Merkur bůh obchodu a cestování,ale také zlodějů.

Venuše

Venuše,perla oblohy,starověkými astonomi také nazývána jitřenka nebo večernice.Venuše nese jméno podle řecké bohyně jara a probozející se přírody,později však zvaná jako bohyně lásky a krásy a stejně tak,jako je tajemná láska,tak i Venuše před námi skrývá svou tvář a halí ji do oblaků a par.Zpočátku si,ale lidé neuvědomovali,že jitřenka nebo večernice je ve skutečnosti stejná planeta.Astronomové se také někdy o Venuši zmiňují a jako o sestře Zemi.

Země:

Země je třetí planeta naší sluneční soustavy, počítáno z pohledu od Slunce, od kterého je vzdálena v průměru 150 miliónů kilometrů a je zatím jedinou známou planetou, na které existuje život. Z našeho pozemského pohledu se nám může naše planeta zdát jako obrovská, s nekonečným oceánem vzduchu, avšak astronautům se jeví spíše jako maličká modrá planeta s tenkou atmosférou, s hnědými kontinenty a bílou oblačností.

Mars:

Mars je druhá nejmenší planeta (po Merkuru) a obíhá jako čtvrtá planeta kolem Slunce. Na obloze nás upoutá jeho načervenalá barva a proto je často označován za Rudou planetu. Horniny, půda a obloha mají červený nebo růžový odstín. Výrazná červená barva byla hvězdáři pozorována celou historii. Staré národy ji považovaly za symbol ohně a krve, a proto možná nepřekvapí, že mu bylo jeho jméno dáno Římany na počest jejich boha války. Podobná jména mu daly i ostatní civilizace. Staří Egypťané tuto planetu pojmenovali "Her Descher", ve významu červená planeta.

Jupiter:

Jupiter je pátá planeta od Slunce a je největší planetou ve sluneční soustavě.Jupiter je se svým rovníkovým průměrem 143 000 km největší planetou ve sluneční soustavě. Je v pořadí pátou planetou od Slunce. Pokud by byl Jupiter dutý, tak by takto vzniklý prostor vyplnilo více než tisíc Zemí. Jeho hmotnost, 1,9.1027 kg, je větší než hmotnost všech ostatních planet dohromady. Svou přitažlivostí ovládá velké množství měsíců, jejich počet neustále narůstá. Čtyři z nich, Io, Europa, Ganymedes a Callisto byly objeveny Galileem již v roce 1610. Jako všechny plynné planety i tato má systém prstenců, ale velmi nejasný a ze Země není pozorovatelný (prstenec byl objeven v roce 1979 pomocí kosmické sondy Voyager 1).

Saturn:

Saturnus, vládce bohů, měl v římské tradici stejné osudy jako řecký bůh Kronos, s nímž Saturn splynul. Řecké bájesloví vypráví, že Kronos sdílel osudy Titánů a teprve později byl Diem omilostněn a stal se vládcem ostrovů blažených, kde žili héróové. V římském podání Saturnus prchl před vítězným Iovem do krajiny obklopené horami, kterou nazval Latium. V krajině vládl bájný král Ianus, který Saturna učinil svým spoluvládcem. Za vlády Saturnovy bylo v Itálii období zlatého věku. Saturnus chránil celou přírodu, lidstvo naučil pěstovat ovocné stromy a vinnou révu. Dal lidem mravní řád. Byla to nejšťastnější doba lidstva a lidstvo se utěšuje nadějí na návrat těchto blažených časů. Štěstí tehdejších lidí připomínaly Saturnalie, slavené po několik dní v prosinci, kdy panovala volnost a rovnost i mezi pány a otroky. Saturnus měl chrám na foru na úpatí Capitolia; chrám byl současně státním archivem a pokladnou. Báje vypráví, že Saturnus zplodil v podobě hřebce s Ókeanovnou Filyrou moudrého Kentaura Cheiróna. V pozdějších dobách byl Saturnus bohem symbolizujícím Čas.

Uran:

Uran byl starověký řecký bůh nebe, nejčasněji nejvyšší bůh. Uran byl syn a přítel Gaia, otce Cronuse (Saturnu) a byl z rodu Kyklopů a Titánů (tedy z předchůdců Olympských bohů).ran je sedmá planeta od Slunce a je třetí největší ve sluneční soustavě. Má rovníkový průměr 51 800 kilometrů a oběhne okolo Slunce jednou za 84,01 pozemských let. V rovníkovém průměru je větší než Neptun, ale co do váhy je lehčí než on. Jeho střední vzdálenost od Slunce je 2 870 milionů kilometrů. Délka dne na Uranu je 17 hodin 14 minut. Uran má známých 21 měsíců, ale předpokládá se, že jich je ještě o něco více. Dva největší měsíce, Titania a Oberon, byly objeveny Williamem Herschelem už v roce 1787.

Neptun:

Planeta Neptun byla objevena 23. září 1846 astronomem Johannem Gottfridem Gallem a studentem astronomie Louisem d'Arrestem s pomocí matematické předpovědi, kterou vypracoval Urbain Jean Joseph Le Verrier.Neptun je typickým představitelem planety zvané plynný obr, jeho průměr je 49 500 km. Oběžná doba kolem Slunce činí 165 roků. Perioda rotace je 16 hodin a 7 minut. Narozdíl od Země se může pochlubit 13 měsíci, z nichž šest bylo objeveno sondou Voyager. Den na Neptunu trvá 16 hodin a 6,7 minut. Centrální část nitra planety, přibližně dvě třetiny poloměru, je složena postupně od středu z kamenného jádra, ledu, tekutého čpavku a metanu. Vnější část, zhruba třetina, je směsí horkých plynů vodíku, hélia, vody a metanu. Metan dává Neptunu charakteristickou modrou barvu.

Pluto:

Nedávno uskutečněný průzkum vědců z Caltechu zřejmě stanovil konečný osud bývalé planety Pluto – s největší pravděpodobností (a navzdory snahám některých zavilých astronomů) i nadále zůstane jen trpasličí planetou a ani v této kategorii nijak nevyniká. Není ani největší, ani nejtěžší, je jenom jednou z mnoha.Pluto má smůlu. Nejen, že ho vloni v srpnu astronomové na pražském kongresu své unie připravili o statut planety, alenynípravděpodobně ztratilo i poslední naděje na návrat mezi tuto vybranou elitu těles Sluneční soustavy. Za všechno může jiná trpasličí planeta - Eris.

Právě po jejím objevu se totiž vynořily hlasy volající po revizi definice planet, která vyústila v degradaci Pluta na trpasličí planetu. A právě díky jejímu nejnovějšímu průzkumu přišlo Pluto i o své výsadní postavení v této kategorii těles Sluneční soustavy, ukázalo se totiž, že se od ostatních trpasličích planet nijak významně neliší.

Comment Stream