Sluneční soustava

Merkur

Merkur je Slunci nejbližší a zároveň nejmenší planeta ve sluneční soustavě. Pro představu o jeho velikosti je jeho průměr asi 38 % průměru Země a je tedy zhruba 1,4krát větší než Měsíc. Rovníkový průměr má dokonce menší než měsíc Jupitera - Ganymed a měsíc Saturna - Titan.

Merkur je známý přinejmenším od časů Sumerů (3. tisíciletí př. n. l.). Je zajímavé, že od Řeků dostal dvě jména: Apollo při svém zjevování se jako ranní hvězda a Hermes jako hvězda večerní. Řečtí astronomové nicméně věděli, že tato dvě jména označují stejné těleso. Hérakleitos a Aristarchos se dokonce domnívali, že Merkur a Venuše obíhají okolo Slunce a ne okolo Země.

Venuše

Astronomové se nyní někdy zmiňují o Venuši jako o sestře Země. Obě mají podobnou velikost, hustotu a objem. Obě vznikly ve stejné době zahuštěním ze stejné mlhoviny. Nicméně, během posledních málo roků vědci přišli na to, že tady podobnosti končí. Nemá žádné oceány a je obklopena hustou atmosférou, složenou převážně z oxidu uhličitého a v atmosféře se nachází i kapky kyseliny sírové. V atmosféře nenaleznete téměř žádné vodní páry. Na povrchu je atmosférický tlak 90krát větší než na Zemi v nulové nadmořské výšce.

Země

Země je třetí planeta naší sluneční soustavy, počítáno z pohledu od Slunce, od kterého je vzdálena v průměru 150 miliónů kilometrů a je zatím jedinou známou planetou, na které existuje život. Z našeho pozemského pohledu se nám může naše planeta zdát jako obrovská, s nekonečným oceánem vzduchu, avšak astronautům se jeví spíše jako maličká modrá planeta s tenkou atmosférou, s hnědými kontinenty a bílou oblačností.

Mars

Mars je druhá nejmenší planeta (po Merkuru) a obíhá jako čtvrtá planeta kolem Slunce. Na obloze nás upoutá jeho načervenalá barva a proto je často označován za Rudou planetu. Horniny, půda a obloha mají červený nebo růžový odstín. Výrazná červená barva byla hvězdáři pozorována celou historii. Staré národy ji považovaly za symbol ohně a krve, a proto možná nepřekvapí, že mu bylo jeho jméno dáno Římany na počest jejich boha války. Podobná jména mu daly i ostatní civilizace. Staří Egypťané tuto planetu pojmenovali "Her Descher", ve významu červená planeta.

Jupiter

Jupiter je největší planeta v naší sluneční soustavě. Má čtyři měsíce velikosti planety a mnoho menších měsíců, které vytváří Jupiteru jakousi formu jeho miniaturní sluneční soustavy.

Saturn

Saturn byl nejvíce vzdálenou z pěti planet známých od pradávna. V roce 1610 byl italský astronom Galileo Galilei první, kdo se podíval na Saturn pomocí dalekohledu. K jeho překvapení viděl pár objektů na obou stranách planety. Nakreslil je a napsal, že Saturn se zdála být trojitý. V roce 1659 nizozemský astronom Christiaan Huygens s použitím výkonnějšího dalekohledu navrhl, že je Saturn obklopen tenkým plochým prstencem. V roce 1675 italský astronom Jean-Dominique Cassini objevil 'dělení' mezi tím, co se nyní nazývá prstence A a B. Nyní je známo, že gravitační vliv Saturnovo měsíce Mimas je zodpovědný za Cassiniho dělení, které je 4800 km široké.

Stejně jako Jupiter, je Saturn složen převážně z vodíku a helia. Jeho objem je 755-krát větší než Země. Větry vanoucí v horní atmosféře dosahují rychlosti až 500 m/s v rovníkové oblasti. (Pro srovnání: nejsilnější hurikány na Zemi dosahují rychlosti asi 110 m/s.) Tyto super-rychlé větry v kombinaci s teplem z nitra planety vytváří žluté a zlaté pásy viditelné v atmosféře.

Uran

Uran byl starověký řecký bůh nebe, nejčasněji nejvyšší bůh. Uran byl syn a přítel Gaia, otce Cronuse (Saturnu) a byl z rodu Kyklopů a Titánů (tedy z předchůdců Olympských bohů).

Uran je sedmá planeta od Slunce a je třetí největší ve sluneční soustavě. Má rovníkový průměr 51 800 kilometrů a oběhne okolo Slunce jednou za 84,01 pozemských let. V rovníkovém průměru je větší než Neptun, ale co do váhy je lehčí než on. Jeho střední vzdálenost od Slunce je 2 870 milionů kilometrů. Délka dne na Uranu je 17 hodin 14 minut. Uran má známých 21 měsíců, ale předpokládá se, že jich je ještě o něco více.

Neptun

Neptun je typickým představitelem planety zvané plynný obr, jeho průměr je 49 500 km. Oběžná doba kolem Slunce činí 165 roků. Perioda rotace je 16 hodin a 7 minut. Narozdíl od Země se může pochlubit 13 měsíci, z nichž šest bylo objeveno sondou Voyager. Den na Neptunu trvá 16 hodin a 6,7 minut. Centrální část nitra planety, přibližně dvě třetiny poloměru, je složena postupně od středu z kamenného jádra, ledu, tekutého čpavku a metanu. Vnější část, zhruba třetina, je směsí horkých plynů vodíku, hélia, vody a metanu. Metan dává Neptunu charakteristickou modrou barvu.

Na Neptunu lze pozorovat několik velkých, temných skvrn, připomínajících bouře na Jupiteru. Největší skvrna, známá jako Velká temná skvrna, o velikosti průměru asi jako naše Země, je podobná Velké rudé skvrně na Jupiteru. Voyager odhalil malé nepravidelnosti mezi východně se pohybujícími mračny, která oběhnou Neptun každých 16 hodin. Tato mračna jsou při svém oběhu doplňována mračny z nižších vrstev.

Neptun je místem, kde vanou nejsilnější větry v naší sluneční soustavě. Poblíž Velké temné skvrny dosahuje rychlost větru 2000 km/h. Většina větrů vane západním směrem, tedy proti rotaci planety.

Pluto

Pluto, je druhou nejhmotnější známou trpasličí planeta sluneční soustavy a desátým nejhmotnějším známým tělesem, které obíhá přímo okolo Slunce. Toto kosmické těleso astronomové původně řadili mezi planety, ovšem po změně definice pojmu „planeta“ na kongresu v roce 2006 byl zařazen mezi trpasličí planety.

Pluto se skládá především z kammených materiálů a ledu. Jde o poměrně malé těleso, které má přibližně pětinu hmotnosti Měsíce a třetinu jeho objemu.

Comment Stream